Občanský zákoník ve sněmovně

úterý 13. říjen 2009 22:25

Přiznám se, že ve chvíli, kdy z úst premiéra Jana Fischera zazněla v souvislosti s rozšířením programu jeho vlády zmínka o protlačení návrhu nového občanského zákoníku legislativním procesem, připočetl jsem na účet našeho úřednického kabinetu mnoho plusových znamének. Pak ale diskuse o tomto záměru zase utichly, což mě zklamalo. Myslím si totiž, že na jeho schválení parlamentem jsou ideální podmínky, které nejspíš zase mnoho let nebudou.

Může to znít nelogicky- vždyť přece základní kursy politologie i ekonomie říkají, že před volbami dělají všichni populistická opatření a naopak po volbách je příležitost pro nepopulární, ale prospěšné kroky. Jenže mám obavy, že na sebestřednost našich politiků je krátká i teorie politických cyklů. Tady si všichni zvykli tahat politiku i do takto odborných věcí, což je tragédie. A tento památník malostranských hrátek bychom si ve zmršeném občanském zákoníku uchovávali ještě hodně dlouho. Přijetí občanského zákoníku je událostí, která nesmazatelně ovlivní celý právní systém na desítky či dokonce stovky let (rakouský allgemeine bürgliche gesetsbuch- proslavený pod zkratkou ABGB- platí již od roku 1811).

Fischerova vláda má dnes jedinečnou šanci této nezodpovědnosti zamezit- je pro politiky, neschopné dohodnout se na jakémkoliv politickém kabinetu, nepostradatelná. Proto si předseda vlády může dovolit tlačit politiky k řešením, do kterých se jim samotným příliš nechce (a je třeba mu přiznat, že se většinou jedná o řešení smysluplná). Nutno říct, že tisíckrát opravený komunistický civilní kodex z roku 1964 je pro právníka podobně zásadním problémem, jako pro ekonoma zadlužování země. A pokud se vláda rozhodla protlačit silou Janotův balíček, bylo by užitečné nasadit podobné úsilí i v případě návrhu občanského zákoníku, který je navzdory všem svým problémům tisíckrát lepší než současná úprava. Teď je šance přijmout občanský zákoník v jakž takž přijatelné podobě, bez zásahů partajních sekretariátů. 

Nedělám si iluze o dokonalosti tohoto textu, ale ještě mnohem menší iluze si dělám o kompetentnosti a právním povědomí našeho zákonodárného sboru. Myslím, že řada právníků právem trne, jak poslanecká tvořivost poznamená dílo profesora Eliáše a profesorky Winterové. Bohužel se zdá velmi pravděpodobné, že poslanci, jedno v jaké fázi volebního cyklu, jej změní k nepoznání. Lidovci svou nezaměnitelnou pečetí poznamenají části týkající se rodinného práva, sociální demokraté a komunisté si v zájmu ochrany slabší strany posvítí na smluvní volnost (některé výroky jejich hlavního civilisty, proslulého poslance Křečka, to naznačují velmi zřejmě) a dvacet let práce bude totálně zmršeno hrstkou ignorantů, honících své politické body. Napadá mě v této souvislosti povzdech Miloše Čermáka, který nedávno komentoval školský zákon slovy: „Když si pustíte na parlamentních stránkách zvukový záznam z jeho přijímání, zjistíte že ve sněmovně byl v okamžiku jeho přijímání nepořádek jak na školní chodbě. Jak může vypadat zákon, schválený o velké přestávce mezi interpelačními exhibicemi a hlasováními o nedůvěře vládě?“ 

Škoda že význam kvalitních pravidel pro občanské vztahy vláda nedoceňuje tolik jako význam řádného hospodaření. Pokud by premiér Fischer dokázal protlačit občanský zákoník sněmovnou bez výraznějších poslaneckých zásahů, definitivně by mu patřilo významné místo v panoptiku našich ministerských předsedů.  

Jakub Vosáhlo

MíraMáte to nějaké pomotané.12:2514.10.2009 12:25:28

Počet příspěvků: 2, poslední 14.10.2009 12:25:28 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jakub Vosáhlo

Jakub Vosáhlo

společenskovědní všehochuť

Liberečák bloguje

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy